Karel Knap

Žádný sportovec v historii se neupsal k angažmá za víc peněz. Jestliže však částku zasadíme do sportovních souvislostí, zjistíme, že navzdory své bombastičnosti svým způsobem dává smysl.

Při srovnání s výší příjmu obráběče kovů ve vašem nejbližším okresním městě nebo se mzdou lékaře v jedné z pražských fakultních nemocnic samozřejmě můžeme s podivem pozvednout obočí a řečnit o zarážející nepřítomnosti spravedlnosti.

Vždyť suma, kterou statnému bombarďákovi po přestupu od rivalů New York Yankees vynese patnáctileté angažmá v Major League Baseball, představuje hodně slušnou položku v hospodaření mnoha nadnárodních firem nebo ve státních rozpočtech.

I třeba hvězdy NHL, kterou Češi z pochopitelných důvodů sledují víc než MLB, si vedle vnějšího polaře, který miluje rodinnou pohodu a laskominy z maminčiny kuchyně, připadají jako chudí příbuzní. A už vůbec není nutno zmiňovat hladovějící nebožáky v nejnuznějších koutech planety.

Rovnostáři by notnou část Sotovy mzdy zabavili a rozdělili potřebným. Ono se to mimochodem do značné míry stane, protože daně v New Yorku ukousnou autoru impozantních pumelic a mistru svérázných tanečků nad domácími metami, kterými leze na nervy mnohým nadhazovačům, přibližně polovinu.

Přesto znějí zděšené výkřiky: „Kam ten svět spěje!?“

A nebo: „Kde se tahle choromyslnost zastaví!?“