Martin Macík

Všichni víme, že přesně jedna chyba nás dělí od průšvihu.

Věříme si. Sami sobě. Sobě navzájem.

Nohou tlačím plyn do podlahy, ženu devět a půl tuny vesmírnou krajinou směrem k cíli. Rychlostí hodně přes sto kilometrů za hodinu.

Slepě, zaslepeně.

Nic nevidím. Prach a písek tlučou do čelního skla, tvoří před ním neprostupnou mlhovinu a já v tom všem bušení, hučení motoru a mlácení tlumičů napjatě poslouchám.

„Doprava. A pozor, velké duny,“ slyším v helmě klidný hlas svého navigátora Františka Tomáška. Zatočím doprava. Věřím mu. Stejně jako on věří mně. Bez toho bychom vedle sebe sedět nemohli.

Víme, co znamená chyba jednoho z nás.

Výlet devíti a půl tuny do vzduchu.

Najednou nevidíte zem, vidíte jen nebe, pokud vůbec něco. Pod podvozkem není písek, je tam prázdno. Jak moc hluboké prázdno? Nevíte.

Jak moc tvrdý bude dopad? A bude na kola?

Nevíte. Nevíte nic. Dokonce nevíte ani to, jestli po tom dopadu vůbec bude váš život ještě pokračovat.

V tu chvíli mi tělem letí emoce, které nejdou popsat. Jakkoliv jsem je prožil několikrát, vím o nich jediné. Už je nechci prožít znovu.

S Ferym a mechanikem Davidem Švandou se umíme těmhle zážitkům po návratu domů na besedách s fanoušky zasmát. Pobavit publikum a v tu chvíli už i sami sebe.

V realitě na nich nic vtipného není.

Vím, že vezu v kabině další dva lidi, kteří mi svěřili do rukou své osudy. Vím, že já ten svůj vkládám do pozornosti svého navigátora. Vím, že na mě doma čeká partnerka a dvě malé holčičky. Zároveň vím, že tohle je můj život.

Jsem pilot kamionu v nejikoničtější rallye světa. Je to má největší vášeň.

Už více než desetiletí začínám nový rok čtrnáctidenním dobrodružstvím s nejasným koncem. Pokaždé do něj vstupuji s respektem a zodpovědností k sobě i k ostatním.

Jen jedno se změnilo.

Poslední roky mě všichni vyprovázejí slovy: „Letos už to klapne, letos vyhraješ.“

Chci to. Chci sošku beduína pro vítěze Dakaru. Od toho se přeci závody jezdí, abyste se je pokusili vyhrát.

Vím ale také, co to obnáší. Musíme vyhrát náš boj uvnitř týmu, musíme vyhrát boj s technikou. Teprve pak se můžeme podívat, jak se v tomhle boji daří ostatním a kde se v pořadí nacházíme.