Ondřej Bank

www.bevagus.com


Brácha mi jednou ukázal článek s titulkem: „Horoskop pana smolaře“.

Bylo to celé o mně.

Nějaký astrolog na základě důležitých dat v mém životě udělal velký rozbor, kde čtenářům vysvětlil, že je alpský lyžař Ondřej Bank nešťastníkem se vším všudy. Prý za to může nastavení hvězd, pod kterými jsem se narodil, a hlavně výrazně převažující element dřeva, kvůli němuž mi osud přeneseně hází klacky pod nohy.

Ten týpek dal docela hezky do kontextu moje velká zranění a nemoci, které mě během kariéry potkaly. I lidi, kteří mě znají, řekli, že má vlastně pravdu.

Asi jo, ale sám mám na věc jiný pohled. Vnímám se jako totální šťastlivec.

Sice jsem ve finále nikdy nic velkého nevyhrál, navíc jsem se prakticky celý sportovní život škrábal nahoru, několikrát těšně pod vrchol, aby mě pak něco dost drsného poslalo zase úplně dolů. Potkalo mě iks nepříjemných věcí, kvůli zničenému tělu jsem přišel zhruba o šest let kariéry.

Přesto jsem zůstával pozitivní.

Možná, že kdybych se řídil tím, co říká horoskop, nebudou mým stropem dvě třetí místa ze superkombinace ve Světovém poháru a pátá pozice na olympiádě i na mistrovství světa. Jenže pro mě bylo důležitější vybrat si sám, kudy mám jít. A já se nikdy nechtěl vydat tou snazší cestou.

Stojí to za to, protože pak můžete dělat věci jinak než ostatní.

I když to někdy bolí. Mě to párkrát bolelo fakt hodně.

Holeň a lýtko jsem si zlomil celkem třikrát, urval jsem si vazy v obou kolenou, po nárazu do branky mi prdla čelist na osm kusů, měl jsem výhřez plotýnky a taky záhadný virus, který mě za několik měsíců vysál o patnáct kilo. Mohl bych se do konce života považovat za smolaře, ale já si místo toho naplno uvědomil, jak mě sport, ve kterém se pohybuju, obohatil. Každá překonaná překážka pro mě znamenala velké osobní vítězství a tohle vytvořilo moji osobnost.

Naučil jsem se přistupovat k věcem tak, abych si vyhodnotil, co dává a naopak nedává smysl.

Tenhle motiv se nenesl jen mým závoděním, kdy se ze mě nestal blbeček, který by řešil hlavně výsledky a peníze. Promítnul se třeba i v tom, že jsem od svých dvaceti let s Terkou a máme spolu dva kluky, Albert a Hugo jsou pro nás vždycky na prvním místě. Můj styl života se odráží i v založení sportovní značky Vagus a dnes je doufám něco podobného vidět taky v rámci trenérské spolupráce s Ester Ledeckou.

Život je pro mě hezká zábava, ať se – třeba i podle hvězd – tváří, jak chce.